Povídky v němčině

Němčina jde snáz povídku po povídce

Německá věta vás nechává čekat: sloveso, které řekne, co se stalo, přichází často až na konci. V povídce jsou krátké i věty, a tak si na čekání zvyknete dřív, než po vás román bude chtít, abyste čekali půl stránky. Tato stránka řadí povídky podle obtížnosti: nejdřív patnáct příběhů napsaných pro studenty na úrovních A2, B1 a B2, potom příběhy, které už znáte, převyprávěné na úrovni B1, a nakonec klasika v plném znění.

Německá krátká próza je doma v pohádce a každý student ví, jak pohádka začíná: Es war einmal. Andersenovy Märchen tu najdete v němčině, stejně jako Kafkovy Erzählungen, jejichž věty jsou prostší, než by se podle Kafkovy pověsti zdálo.

Jak si vybrat německou povídku na své úrovni

Otevřete povídku na úrovni A2 a přečtěte první stránku. Když klepnete na méně než jedno slovo z deseti, jste ve správném oddílu. Když neklepnete skoro na nic, přejděte na B1.

Příběhy se vyprávějí v čase Präteritum, který němčina v mluvené řeči skoro nepoužívá: ging, sah, kam, nahm. Klepněte na tvar a uvidíte jeho sloveso. Stejně to funguje u dlouhých složenin: klepnutí na Schokoladenmaschine vám ukáže význam celého slova a nemusíte hádat dvakrát.

Při čtení poslouchejte. Německý pravopis je pravidelný, takže audio potvrdí, co vidíte, a uslyšíte, kam v pětislabičném slově patří přízvuk.

Na co se začátečníci ptají

Kolik času zabere jedna povídka?

Povídky napsané pro studenty zaberou dvanáct až dvacet minut, převyprávění půl hodiny a víc. Kafkův Blumfeld je čtení na večer nebo dva.

Je klasika zjednodušená?

Ne, je to úplný text. Kafka je v německém originále, Andersen, Conan Doyle, Kipling a Mark Twain v německém překladu. Pro studenty jsou napsané nebo převyprávěné jen texty v prvních třech oddílech.

Musím umět Präteritum, než začnu?

Ne. Povídky na úrovni A2 ho používají od prvního řádku a většina studentů se ho nakonec naučí právě takhle: uvidí war, hatte a ging padesátkrát v povídce, kterou chtějí dočíst.